Neurologické oddělení KNTB se tak už čtvrtým rokem připojuje ke Světovému dni CMP, který připadá na 14. května. „Předchozí roky jsme akci pořádali v budově LDN, ale kvůli stále narůstajícímu zájmu veřejnosti o přednášky k CMP už nestačila kapacita tamější zasedací místnosti. Proto jsme se rozhodli uskutečnit letošní Dny otevřených dveří v mnohem větších prostorách nemocniční jídelny. Ani zde však nepřijdou návštěvníci o možnost nechat si změřit krevní tlak. Jednou z nejvýznamnějších příčin iktu je totiž hypertenze, tedy vysoký krevní tlak,“ řekl primář neurologického oddělení KNTB Zbyněk Kalita.
Omezený počet zájemců se bude moci objednat také na preventivní vyšetření stavu mozkových cév ultrazvukem. „Počítáme, že půjde o 10 až 15 lidí na každé akci. Ostatní se mohou na uvedené vyšetření dostat na doporučení svého lékaře,“ doplnil Kalita.
Ročně skončí na neurologii KNTB až 1000 pacientů s CMP. Nevratnému poškození mozkové tkáně může zabránit jedině okamžitý zásah. „Patříme mezi přední pracoviště v České republice, která se léčbou CMP zabývají a ve Zlínském kraji jsme jediné schválené pracoviště pro léčbu trombolýzou. Ta je nejmodernější léčbou ke zprůchodnění uzavřené cévy v mozku. Účinná je již do 4,5 hodiny od rozvoje příznaků záchvatu mrtvice. Dříve se uváděl čas do tří hodin,“ upozornil primář. Přesto se stále většina pacientů dostane do nemocnice příliš pozdě na to, aby byli vhodnými kandidáty pro zmíněnou léčbu.
V ČR je úmrtnost na následky mrtvice vysoká, dosahuje bezmála 40 procent, zatímco ve vyspělé Evropě se dostala pod hranici 20 procent. „V naší nemocnici jsme se pod 20 procent dostali také, a to díky tomu, že všichni pacienti se dostanou na jednotku intenzivní péče (JIP). To znamená i ti, kteří nejsou vhodní pro trombolýzu. Na JIP mají dvojnásobně větší šanci na lepší zdravotní stav. Podchytíme zde totiž všechny další možné komplikace a můžeme včas zahájit jejich léčbu,“ zdůraznil Kalita.
Lidé by se podle něho měli vyvarovat rizikových faktorů CMP. Patří mezi ně kromě již zmíněné hypertenze ateroskleróza mozkových cév, kouření, nadváha, málo pohybu, velký přísun tuku, cukru a soli v jídle nebo nadměrné pití alkoholu. „CMP může postihnout člověka v každém věku, i když nejvíce se dotýká lidí po 65. roce života. Příznaky jsou náhlé a nečekané. Náhlá ochablost nebo znecitlivění tváře, ruky nebo nohy, obvykle na jedné straně těla. Postižený má ztrátu koordinace, ztrátu rovnováhy, náhlou závrať. Může mít potíže s mluvením, potíže porozumět řeči a bez zřejmé příčiny se může dostavit silná bolest hlavy. Mezi příznaky iktu patří také náhlá a neobvyklá porucha zraku v jednom nebo obou očích,“ vyjmenoval primář.
Cílem Dnů otevřených dveří věnovaných akutní cévní mozkové příhodě je podle Kality zvýšit informovanost laické veřejnosti o tomto onemocnění. Postihuje totiž stále častěji osoby v produktivním věku.